Se 2.8 milióny obyvatel třetí největší město Spojených států bylo založeno roku 1833 mezi Velkými jezery a řekou Mississippi. Město se stalo důležitou dopravní křižovatkou. Mezinárodní letiště O’Hare je druhé nejrušnější na světě. Chicago je obrovské průmyslové, obchodní a finanční centrum, ale také důležité středisko Demokratů, útočiště zde našel i současný prezident Spojených států Barack Obama.

Chicago se přezdívá Windy City – větrné město. Vlhké kontinentální klima má na svědomí studené a větrné zimy se spoustou sněhových srážek. Léto doprovází vysoké průměrné denní teploty mezi 27 a 29 stupni Celsia.

Nejznámějším nechvalně proslulým občanem Chicaga 20. let minulého století byl Al Capone – gangster a vládce chicagského podsvětí v době prohibice. Třicátá léta se nesla na vlně jazzu v čele s Kingem Oliverem. Na počátku 70. let Chicago zažilo výrazný urbanistický rozvoj. Roku 1974 vedl žebříček největších staveb chicagský Willis (Sears) Tower, vzniká Illinoiská univerzita v Chicagu i mezinárodní letiště O’Hare.

Mapa Chicaga

Velmi důležitým rokem historie USA se stal 1860. Za vlády prezidenta Abrahama Lincolna došlo ke schválení zákonů, jež značně zlepšovaly postavení černochů ve společnosti a de facto znamenaly zrušení otroctví. Následovala však občanská válka (Sever proti Jihu), protože mnoho jižních států federace nesouhlasilo s tímto krokem, neboť byly závislý na otrocké práci. Vítězství Severu však znamenalo definitivní zpečetění osudu černochů.

Začátek 20. století zastihl Spojené státy v éře rychlého ekonomického rozvoje. Vstup do 1. Světové války znamenal urychlení rozvoje průmyslu a získání dominantního postavení na světových trzích. Jako blesk z čistého nebe zasáhla ekonomická krize, jež se zemí prohnala mezi lety 1929-1931. Znamenala absolutní úpadek hospodářství, krach burzovních trhů, zavírání bank a ztrát mnoha milionů pracovních míst. O záchranu se pokusil prezident Roosevelt, který do ekonomiky napumpoval ohromné množství amerických dolarů v programech obnovy.

Druhá světová válka vtáhla USA do bojů špatně připravenou, a země ztratila desetitisíce mužů, než se podařilo situaci obrátit a pomoci porazit Japonsko, Německo a Itálii. Ztráty na straně Američanů byly obrovské. V bojích v Pacifiku, Africe a Evropě zahynuly statisíce mužů. Paradoxně však tento konflikt historicky utvrdil výsostné postavení Spojených států coby ekonomické supervelmoci. Studená válka pak byla ve znamení závodů ve zbrojení se Sovětským svazem a k získání celosvětové zbrojní nadvlády.